Hornický skanzen Žacléř
Hornický skanzen Žacléř vznikl na území bývalého černouhelného dolu Jan Šverma. Skanzen byl návštěvníkům otevřen dne 29. 06. 2012 obecně prospěšnou společností Důl Jan Šverma.
První zmínka o těžbě černého uhlí na Žacléřsku pochází z roku 1570. Dokument o přidělení důlních měr z této doby se nachází v klášteře v Křešově, kdy pod toto opatství Žacléřsko patřilo. Dobývání černého uhlí pravděpodobně předcházelo dobývání a hutnictví železných rud, o čemž svědčí i archeologické nálezy.
Dobývání černého uhlí v průmyslovém měřítku se datuje do třicátých let 20. století, tj. otevřením jam Jiří, Marie, Julie a Eliška, a vybavením parními těžními stroji. Tyto jámy vedly k otevření nových dolů, které byly po roce 1945 spojeny pod jeden závod pod názvem Důl Jan Šverma.
V padesátých letech dvacátého století byla vyhloubena nová jáma, která nahradila jámu Marii. V šedesátých letech dvacátého století byla ukončena těžba z jámy Eliška - památkou po ní je nyní halda se stejným jménem.
Hlubinná těžba na dole Jan Šverma byla ukončena 31. 12. 1992 na základě usnesení vlády České Republiky z důvodu nerentability těžby. V podzemí dolu zůstalo zhruba 75 milionů tun černého uhlí.
V první fázi byl důl likvidován firmou GEMEC s.r.o., a od roku 2000 firmou GEMEC-UNION a.s. Důl, jako jediný v České republice, byl zlikvidován úplným zaplněním všech volných prostor v podzemí důlně stavební hmotou, která je vyráběna na bázi velkoobjemových odpadů. Tato metoda zabránila pozdějším problémům s poklesy a propady půdy, ale i s výstupy důlních plynů.
Po skončení hlubinné těžby byl zachován dobývací prostor Žacléře, proto se od roku 1998 začalo s povrchovou těžbou. Hlubině bylo vytěženo 26 milionů tun uhlí, povrchově jen 330 tisíc tun. Nicméně povrchová těžba umožnila odkrýt mnoho unikátních paleontologických nálezů, které jsou vystaveny ve strojovně jámy Jan.
Návštěvníci tak v rámci prohlídky navštíví špinavé šatny (řetízkárnu), kde horníci započali svou směnu a vydají se přes cáchovnu do šachetní budovy jámy Jan, ve které je možnost se z vozíkového oběhu vydat na 52 metrů vysokou těžní věž Jan. Z věže se naskytne panoramatický výhled na Krkonoše včele se Sněžkou a Vraní hory se Špičákem, ale i pohled na celý areál. Poté návštěvníci zamíří do nově přístupné štoly Jitřenky, která je dlouhá zhruba 100 m a je zde k vidění i nádherná uhelná sloj. Prohlídku návštěvníci ukončí ve strojovně jámy Jan, ve které se nachází původní těžní stroj, ale je zde i expozice věnovaná důlnímu vybavení, či paleontologické nálezy.
